Výtvarné umění

Po shlédnutí mnoha dokumentů o druhé světové válce a poválečných letech se začínají objevovat nové skutečnosti o praktikách a zvěrstvech tehdejší KSČ. Je jen škoda, že pan prezident Havel o mnohém nevěděl. Tajili to před ním, nebo to vědět nechtěl?

PTP - Pomocné Technické Prapory byly zřízeny v roce 1950. Do útvarů PTP nastupovali muži na základě posudků nebo rozhodnutí zvláštní komise. Ty rozhodovali, zda jde o občany politicky nespolehlivé. Jednalo se o kněží, vyloučené studenty, kulaky, majitele továren, lidi, kterým odešel, nebo utekl někdo z rodiny do zahraničí, zadržené při pokusu o emigraci nebo odsouzené za zločiny proti režimu. Na vojně, pokud přežili, strávili mnohem delší dobu, než byla oficiální vojenská služba. PTP prošlo přes 40 000 osob. Zrušeny byly v roce 1954… 

Dnes Vám předkládáme původní text autora z roku 1990, ze kterého vzniklo předchozích pět článků v tehdejším LI FORU a na Vás je, posoudit jak redaktoři onoho plátku text upravili. Rozdíly poznáte na první pohled. Co a proč, bylo sledováno úpravou textu, se dnes již nedovíme. Ale možná samotná dnešní situace ve státě, vládě a v parlamentu všelicos vysvětluje. Ostatně čtěte pozorně.

OMLUVA. Z technických důvodů se nedopatřením do názvu plátku dostalo místo srdíčka ©.

Nejlevnější pracovní síla, jen nad branami jejich táborů nebyl nápis "Arbeit macht frei", ale "Sloužíme lidu". 

 Jídlo jako v interhotelu, pouze za určitých podmínek.

 ... zkrácený základní výcvik ...

 Po té, co dr. Alexej Čepička opustil post ministra spravedlnosti, stal se ministrem vnitra. Šlo o dobře promyšlený krok, nebo náhodu?

Psal se rok 1990. Bylo po "revoluci" jak se tomu rádoby říkalo a aby se lid dověděl něco málo o tom co to bylo PTP jeden PTPák se odvážil napsat následujécí články. Postupně zde budeme publikovat nejen články, které vyšly tiskem, ale pro srovnání i to, jak to bylo opravdu napsáno. A k tomu musíme dodat jen to, že i autor se to snažil korigovat.

Předkládáme vám svědectví jednoho človíčka z konce roku 1966, které ho postihlo nic netušícího a z počátku šťastného z toho, že pojede do ozdravovny. Co se z toho vyklubalo, čtěte dále. Chtěl bych jen upozornit na to co na současných stránkách o oné ozdravovně a zmíněném roce píší: „… po skončení II. sv. války byla předána do správy Ministerstva zdravotnictví, které ji přestavělo na Státní dětskou ozdravovnu. Ta byla určena především dětem z rodin postižených válkou a tuberkulózou a dětem podvyživeným.“ Další text pokračuje až rokem 1993, což je docela zajímavé k poměrům, které tam panovaly.

Zákony týkající se padesátých let, ale i ty současné vztahující se k PéTéPákům.